Metafyzická malba
Byla reakcí na futuristickou dynamičnost. Vznikla v Paříži v letech 1910 – 1915. Hlavním centrem se stala severoitalská Ferrara.
Chiricova „Metafyzicka malba“
V roce 1911 přichází z Itálie do Paříže Giorgio de Chirico a odkrývá obrazovou poezii – uznává jej Picasso a také Apollinaire.
Hnutím se stává „Pittura Metafisica“ – úvahy vznikající z nových imaginací vytvořených souvislostí a konfrontací. Každá věc má dva aspekty: obyčejný aspekt, který vidíme téměř vždy a který vidí každý, a potom aspekt duchovní a metafyzický, který mohou vidět jen někteří ve chvíli jasnozřivosti a metafyzické abstrakce. Umělecké dílo musí vyjadřovat cosi, co není patrné z jeho vnější podoby. Předměty a postavy, které zobrazuje, musí poeticky vyprávět o něčem, co je vzdáleno a co před námi skrývají materiální formy.
Dadaismus
Název je odvozen od slova „Da da“ [Ano ano]. Název určila náhoda, namátkou otevřeného lexikonu padl všem do oka název dada. Tím byl zároveň manifestován jeden z důležitých principů Dadaismu, a to využití náhodnosti, nelogických souvislostí a nesmyslu, stupňované často až provokativně hrocenou absurditu.
Základní principy Dadaismu
• Hlásání všeobecné anarchie a nihilismu
• Odmítání jakékoli tradice a konvence
• Hlavní zásadou byla úplná svoboda, zrušení hranice mezi krásou a ošklivostí
• Tvorba se měla stát klauniádou, hrou, maškarádou
• Důraz na jevy směšné, vulgární, odpudivé, neočekávané
• Zvláštní roli hrál černý humor
• Cílem byl estetický a psychický šok
Válka převrátila posvátné pojmy pravda, mravnost, spravedlnost, krása, logika. Reakcí na tuto krizi byl Dadaismus. Zrodil se uprostřed války v neutrálním Švýcarsku – útočišti mnoha emigrantů. Rumuni Janco a Tzara v r. 1916 založili v Curychu proslulý kabaret Voltaire – středisko Dadaistické aktivity, vyžívající se poezií, malířstvím, sochařstvím, fotografií, filmem, baletem.
Tristan Tzara (*1896 †1963)
Rumunský básník.
Dadaismus je třeba chápat jako znamení protestu, nenávisti a odporu proti tehdejší kultuře a tehdejší společnosti za to, že se dopustily tak krutého činu, jakým byla první světová válka. Montážemi textů a obrazů a kolážemi dadaisté úmyslně stavěli iracionalitu umění proti racionalitě světa.
Hans Arp (*1887 †1966)
Věnoval se sochařství.
3
Max Ernst (*1891 †1976)
Objevil Dadaismus náhodou jako „kompoziční princip.“ Zaútočil proti nudě ustálených asociací vykřesat novou poezii z faktů i pojmů postavených na hlavu, stejně jako z nenadálých, nelogických, absurdních setkání nejrozmanitějších objektů.
Stál v čele hnutí dadaistů v Kolíně nad Rýnem. Používal koláže, tvořil kompozice z výstřižků z různých ilustrovaných časopisů, z anatomických a přírodovědných příruček zvýrazňoval fotografickým zvětšováním.
Další významné dadaistické centrum vzniklo v New Yorku. Za války se zde setkali Marcel Duchampl, Francis Picabia a Man Ray.
Marcel Duchamp (*1887 †1968)
Proslavil se díly typu „Ready-Made“ – Hotově vyrobené objekty, např. bicykl, nočník. Jinou provokací bylo zveřejnění reprodukce Mony Lísy, které přimaloval knír.
Francis Picabia (*1879 †1953)
Ve svém „mechanickém“ období maloval strojky s přesně okopírovanými součástkami. Rozdělal budík, součástky namočil do inkoustu a otiskl na bílý papír.
Surrealismus
Umělecké hnutí ve Francii na počátku 20. let v literatuře a ve výtvarném umění. Navazovalo na Dadaismus. Na rozdíl od Dadaismu však Surrealismu nešlo o absolutní negaci, ale měl pozitivní vztah k filozofii a vědě. Ideály sociálního a psychického osvobození člověka.
První manifest surrealismu zformuloval v r. 1924 André Breton, kde vyložil i jeho smysl: Surrealismus je čistý psychický automatismus. Je založen na poznání, že hluboko v podvědomí člověka existuje jeho pravé a nefalšované já, nezávislé na vnějším chování, morálce a společenských předsudcích.
Surrealismus začal pracovat se zcela novými pojmy, jako např. psychický automatismus, asociace, všemohoucnost snu aj. opíral se o Freudovo učení psychoanalýzy. Výklad snů se stal základem surrealistické inspirace. Hlavním zdrojem poetična je podle Freuda potlačená sexualita – nejpůvodnějším zdrojem. Umělecká tvorba je lidské podvědomí, kde vládne sexuální pud.
Ve výtvarném umění jako ve snu se objevují předměty a postavy, které spolu logicky a přirozeně nesouvisí, např. rozteklé hodinky přehozené přes větev holého stromu. Toto vše vyvolává šok, který vzbuzuje asociace a přednosti.
Formálně se surrealismus na jedné straně blíží k abstraktnímu (nefigurativnímu) projevu a na druhé straně k vnějšímu veristickému (popisnému) realismu.
Malířské techniky
Koláž, frotáž, asambláž. Techniku koláže převzali surrealisté od dadaistů – vystřižené reprodukce z časopisů a vytvářením nových vztahů mezi nimi, přenášet se do atmosféry fantazie a neskutečna.
Technika frotáže
Tj. otisk strukturované předlohy přetíráním tužkou nebo vytlačováním na papír. Vynalezl r. 1925 Max Ernst (Tato technika byla bohatě využita v Ernstově tvorbě – impulzy pro vývoj Surrealismu).
4
Technika asambláže
Tvoření výtvarného díla seskupováním nesourodých materiálů a předmětů (používali i dadaisté). Objekty spojené lisováním, vázáním, svářením, nýtováním.
Salvador Dalí (*1904 †1989)
Extravagantní katalánský umělec, tvořící ve Francii a v USA. Je nejvýznamnější umělec veristického surrealismu. Malíř, sochař, filmař, tvůrce originálních šperků, divadelních scén, reklam.
Studoval na akademii v Madridu a byl vyloučen r. 1926 pro nepřístojné chování. Osvojil si lazurovací techniku starých mistrů, která mu pomohla k dokonalé reprodukci detailů. Dále si osvojil Kubismuis a Metafyzickou malbu.
V r. 1927 se v Paříži seznámil s André Bretonem. Namaloval svůj první surrealistický obraz „Krev je sladší než med.“ Zásluhou dalšího surrealistického malíře Joana Miróa se stal členem surrealistické skupiny.
Natočil filmy: Andaluský pes (1929), Zlatý věk (1931) a po 2.sv. válce vznikl film Sny na prodej.
Surrealistické období Dalího
Zakončilo vyloučením ze surrealistické skupiny, schvalovalo občanskou válku a provokoval a šokoval v tvorbě i osobním životě. Jeho umění se začalo postupně stávat komerčním.
Joan Miró (*1893 †1983)
Katalánský malíř, grafik, sochař. Působil ve Francii a USA. Prošel expresionismem, kubismem, fauvismem a nakonec se přiklonil k surrealismu. Inspirace čerpal také z lidového a románsko-katalánského umění.
Snažil se o symbiózu malby a poezie, včleňoval básnické texty do obrazů na způsob vizuální básně.
Žádné komentáře:
Okomentovat