9. Gotika

Gotika
Gotické umění vzniká ve 2.pol. 12.stol. ve Francii. Gotické umění se šířilo zásluhou mnišských duchovních řádů a dělí se do 3 vývojových etap:
1. Gotika raná
• Navazuje na Románskou architekturu
• 12.stol. – Francie
2. Gotika vrcholná
• 13. – 14.stol.
3. Gotika pozdní
• 15. a polovina 16.stol.
Název Gotika vznikl v pozdější době Renesance, vyslovil ho Gorgio Vasari: malíř, architekt, spisovatel – posměšně označil umění za „gótské“ (Gótové = barbaři) postrádající smysl pro proporce a měřítko. Ve Francii byl tento sloh nazýván „style ogival“ – sloh lomený. Neměla klasický řád a nebyla dokonalá.
Znaky
Opěrný systém, lomený oblouk, výška a různé klenby, žebrová klenba na lomeném oblouku (křížová), štíhlost tvarů, vertikalismus.
Druhy staveb: katedrály, kostely, kláštery.
Světské stavby: hrady, nová města, mosty.
Světové památky: Opatský kostel Saint Denis u Paříže (nejstarší Gotická památka)
Katedrály: Notre Dame, katedrála v Remeši, katedrála v Rouanu, katedrála v Kolíně nad Rýnem, Dóm sv. Štěpána. Dále katedrály v Miláně, ve Florencii, Benátkách…
Malířství
• Gotická malba
• Knižní malba
• Deskové obrazy – oltářní obrazy
V období Gotiky malířství ještě nebylo vnímáno jako umělecká činnost, ale jako pouhé řemeslo. Zde se pak k tomu opět ještě připojují nedostatky, spojené se zákazem studia lidského těla. Existuje skoro jediná, náboženská tématika, líčící neustále opakované biblické události. Obličeje světců a okolostojících mají stejný výraz a podobu. Často je používáno obrysových linií a jasných barev. Použité barvy i schematické pózy byly často symbolické a měly přiřazený zvláštní význam. Obzvláště oblíbenými barvami v obrazech s náboženskými náměty bývala modrá a zlatá.
Obrazy nebyly podepsány, ale na některých byl uveden symbol nebo začáteční písmena. Kunsthistorici proto dávají názvy spojené s místem naleziště, např. Madona třeboňská. Pozadí obrazů se někdy znázorňovalo hornatou krajinou reliéfně řezanou nad sebou nebo plošnou barvou s vytlačenými ornamenty – podle typu ornamentu se často určila škola nebo dílna mistra. V rohu obrazu býval zachycen portrét nebo postava donáta, člověka, který obraz financoval. Býval to mnich, šlechtic nebo bohatý kupec.
3
Obrazy deskové se malovaly na dřevěné desky složené z malých přesně opracovaných špalíčků tvrdého dřeva prokládaných a lepených do kříže v několika vrstvách.
Fresky (obrazy malované do vlhké omítky) jsou druhým typem používané výtvarné tvorby. Zde přibývá i světská tématika, které líčí život krále nebo šlechty a boje. Např. z jedné malby na Karlštejně známe nejpřesnější obraz krále Karla IV., který je bohužel v určitém rozporu se sochou Karla IV. od Petra Parléře.
Giotto di Bondone
• *1267 †1337
• Nejvýznačnější malíř
• Tvořil podle reality, přirozeně
• Jako první použil perspektivu
• Zobrazuje Ježíše, Marii (v Padově)
• Působil u sv. Františka v Assisi
Malířství u nás
Mistr Theodorik – malíř Karla IV., deskové obrazy.
Mistr sv. Jílí v Třeboni – vymaloval kapli sv. Kříže
Mistr Litoměřiského oltáře – kolorované obrazy
Mistr Vyšebrodského oltáře – namaloval 9 desek téměř čtvercového formátu; výjevy ze života Krista.
Architektura
Nejvýznamnější je kaple sv. Václava postavená nad jeho hrobem. Tuto téměř kubickou místnost Parléř zaklenul do té doby neznámou klenbou hvězdicového vzoru, jíž podpory se oproti tradičním klenbám přesunuly z rohů místností do třetin stěn. V této kapli jsou pochováni čeští králové a jsou zde i vloženy české korunovační klenoty. Velká, neboli zvonová věž je vysoká 99,5 m a byla založena Petrem Parléřem. Na výzdobě západní části se podílela řada umělců: František Kysela, Max Švabinský, Alfons Mucha, Karel Svolinský, Otakar Španiel a další.
Další stavby:
• Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře
• Kostel sv. Bartoloměje v Kolíně
• Kostel sv. Bartoloměje v Plzni
• Bazilika sv. Prokopa v Třebíči
• Hrad Bezděz
• Hrad Bítov
• Staroměstská mostecká věž v Praze
• Klášter Porta Coeli v Předklášteří u Tišnova na Moravě
• Kostel sv. Jakuba v Brně
• Bazilika Nanebevzetí Pany Marie v Brně
• Kostel sv. Mořice v Olomouci