Hlavní etapy vývoje evropského výtvarného umění
Pravěké umění – etapy:
1. Paleolitické umění (250 00 – 7000 let př.n.l.)
a. Střední paleolit (250 000 – 40 000 let př.n.l.)
b. Mladší paleolit (40 000 – 10 000 let př.n.l.)
c. Mezolit (10 000 – 7000 let př.n.l.)
2. Neolitické umění (7000 – 3500 let př.n.l.)
3. Kultury doby bronzové a železné (3500 – 7. stol. př.n.l. – kultura halštatská)
Starověké umění v dosahu evropské anticko-křesťanské kulturní oblasti (4000 př.n.l. – pád západořímské říše r. 4760)
Egypt:
Předdynastické období (5000 – 2700 př.n.l.)
Stará říše (2700 – 2200 př.n.l.)
Střední říše (2200 – 1500 př.n.l.)
Nová říše (1500 – 1000 př.n.l.)
Mezopotámie:
Období sumersko-akkadské (starobabylonské; asi 4000 – 1150 př.n.l.)
Období asyrské (asi 885 – 606 př.n.l.)
Období novobabylonské (asi 604 – 538 př.n.l.)
Kultury v dosahu mezopotamské oblasti:
Umění Fńičanů, Chetitů,
Židovské umění,
Perské umění
Egejská kultura:
Umění krétské (minojské; 3000 – 1200 př.n.l.)
Umění mykénské (1600 – 1100 př.n.l.)
Řecko:
Geometrický styl (9. – 8. stol. př.n.l.)
Archaické období (8. – 1. pol. 5. stol. př.n.l.)
Doba klasická (5. – 4. stol. př.n.l.)
Doba helenistická (4. – 3. stol. př.n.l.)
Římské umění:
Etruské období (7. – 3. stol. př.n.l.)
Období římské republiky (263 – 27 př.n.l.)
Období císařských dynastií (27 př.n.l. – 3. stol.n.l.)
Období křesťanské antiky (2. – 4. stol.n.l.)
Proudy v dosahu anticko-křesťanské kulturní oblasti: židovské umění, keltské umění, halštatská kultura, laténská kultura, helénismus, křesťanské umění.
3
Středověké evropské umění (427 – 1492 = objevení Ameriky)
Umění křesťanské antiky (4. – 10.stol.)
Předrománské umění (5. – 9.stol.) – raný středověk
1. Doba předkarolinská (5. – 9.stol)
2. Karolinské umění (9. – 10.stol)
3. Otonské umění (od pol. 10.stol. – do pol. 11.stol.)
4. Umění Velkomoravské říše (9. – poč. 10.stol.)
Románské umění (11. – 13.stol) v zemích: Francie, Itálie, Německo, Anglie, Španělsko, české země
Gotické umění (12. – pol. 16.stol.)
Gotika raná (od 1.pol. 12.stol.)
Gotika vrcholná (13- - 14.stol.)
Gotika pozdní (15. – pol. 16.stol.)
Země: Francie, Itálie, Německo a Rakousko, Anglie, Španělsko, české země a Slovensko.
Byzantské umění (6. – 17.stol)
Rané období (6. – 9.stol.)
Vrcholné období (9. – 15.stol.)
Ve slovanských oblastech – Bulharsko, Rakousko (10. – 17.stol.)
Novověké (novodobé) evropské umění
Základní vývojové etapy:
1. 1492 – 1848
2. Evropské moderní umění (1848 – do současnosti)
3. Postmoderní umění (pol. 40. let 20.stol. – do současnosi)
Novověký vývoj výtvarného umění je sledován v jednotlivých uměleckých oblastech:
Malířství – pozdní gotika (tzv. mezinárodní – internacionální styl)
Renesance a manýrismus (15. – 16.stol.)
Baroko a rokoko (17. – 18.stol.)
19.stol. a přelom 19. – 20.stol. – klasicismus, preromantismus, romantismus, krajinomalba, realismus, impresionismus, postimpresionismus, novoromantismus, symbolismus, secese
20.stol. – fauvismus, kubismus, expresionismus, futurismus, ruská kubofuturistická avantgarda, orfismus, neoplasticismus, dadaismus, metafyzická malba, surrealismus, malíři Bauhausu, skupina abstraction – creation, pařížská škola a umělci mimo skupiny, socialistický realismus, soudobé výtvarné směry, postmodernismus;
Sochařství – renesance a manýrismus (Itálie, Francie, Německo a u nás)
Baroko a rokoko (Itálie, Francie, Německo, Rakousko, Nizozemsko a u nás)
19.stol. – klasicismus, romantismus, realismus, impresionismus, symbolismus
20.stol. – novoklasická syntéza (Francie), kubismus, futurismus, expresionismus, dadaismus, meziválečná avantgarda, současné sochařství, postmodernismus;
4
Architektura – renesance a manýrismus (Itálie, Francie, Španělsko, Německo, české země a Slovensko)
Baroko a rokoko (Itálie, Francie, Německo, Anglie, Rakousko, české země a Slovensko)
19.stol. – klasicismus (Francie, Anglie, Itálie, Německo, Rakousko, Rusko, české země a Slovensko), romantismus, novorenesance, inženýrská architektura a železné konstrukce
20.stol. – secese, individualistická moderna, futurismus, expresionismus, kubismus, meziválečné racionalistické tendence, soudobá architektura, postmodernismus.
Nejvýznamnější světové galerie
Louvre (Musée National du Louvre), Paříž – jedno z největších světových muzeí umění; z původních královských sbírek bylo muzeum oficiálně vytvořeno za revoluce v roce 1793, nyní má ve sbírkách na 400 000 uměleckých předmětů – antické umění (např. Niké Samotrácká), staré orientální umění, egyptské umění, sochařské sbírky od středověku do začátku 20.stol. (Michelangelo, van Dyck, Rembrandt, Rubens a další.)
Museo del Prado v Madridu – založeno r. 1819 za Ferdinanda VII. jako královská sbírka, obsahuje kolekce děl španělských mistrů El Greca, Velázqueze, Goyi, a dalších evropských umělců.
Ermitáž v Petrohradě – státní muzeum, původně soukromá sbírka založena r. 1764 Kateřinou II., zahrnuje sbírku ruského a evropského malířství, zejména nizozemskou, španělskou a moderní francouzskou malbu (např. Leonardo da Vinci, Rembrandt, Cézanne, Renoir, Gauguin, Matisse, Picasso).
Galleria degli Uffizi ve Francii – byla založena Lorenzem Medici, později umístěná v Palazzo desli Uffizi projektovaném G. Vasarim 1560-1574; obsahuje florentskou malířskou školu od rané renesance až po manýrismus; k významným exponátům patří Primavera a Zrození Venuše od Botticelliho, Svatá rodina od Michelangela, Klanění tří králů od Leonarda da Vinciho.
Drážďanská galerie – základem se stala kurfiřtská umělecká komora v 16.stol. (kurfiřti = říšská duchovní a světská knížata oprávněná volit od 13.stol. římského německého krále – císaře); v 18.stol. sbírky rozmnoženy a umístěny v Zwingru, část sbírek poškozena při bombardování r. 1945, bohatě jsou zastoupeny italské školy (Tintoretto, Rubens, Rembrandt – autoportréty, Raffael – Sixtinská madona).
Alte Pinakothek, Mnichov – základem jsou opět italské malířské školy a jejich mistři (Botticelli, Filippo Lippi, Perugino, Tizian), El Greco, Rubens, Rembrandt, van Dyck, Hals, Velázquey.
Kunsthistorisches Museum, Vídeň – vzniklo z habsburských sbírek (Maxmilián I., Ferdinand Tyrolský, Rudolf II., Marie Terezie); nejvýznamnější jsou soubory děl P. Bruegela st., italských renesančních a barokních mistrů (Raffael, Caravaggio a další), nizozemské malby, německé renesance i španělské barokni malby.
National Gallery Londýn – od r. 1838 otevřena v budově na Trafalgar Square; základ tvoří původně soukromé sbírky, v průběhu dalších let dotované státem; významný je soubor anglické malby.
Budapešťská galerie – kolekce holandské krajinomalby, Rembrandt, Goya, Cézanne, Leonardovi žáci a další.
5
Metropolitian Museum of Art v New Yorku – metropolitní muzeum umění bylo založeno v r. 1870 skupinou newyorských občanů; od r. 1880 sídlí v nové budově na páté avenue, shromažďuje umění od počátku po současnost; významná je sbírka amerického umění, bohatě je zastoupeno francouzské malířství.
Žádné komentáře:
Okomentovat