středa 18. května 2011

23. Umění 20. století, Konkrétní umění

Konkrétní umění
Vznik tohoto pojmu spadá již do období před 2. sv. válkou. V 50. letech v USA a v Anglii jako reakce na převládající abstraktní expresionismus. V 60. letech byl tento směr uměleckou tendencí světového umění.
Začal se inspirovat moderní technikou, velkoměstskou civilizací a jejím folklorem. Mladí umělci nechtěli být izolováni od reality. Jejich umění se dostává do každodenního života, např.: obchodní reklamy, komiksové seriály atd.
Pop-Art
Nejtypičtějším výrazovým prostředkem pop-artu se stala koláž. Koláž dovoluje zapojit do obrazu škálu projevu masové kultury. Pop-art hledal kontakt s životem velkoměsta, sociologickou a průmyslovou skutečnost. Pronikal do životního stylu doby – móda, grafický design apod.
Robert Raudchenberg
Představitel New Yorkské školy pop-artu. Tvořil malby kombinované s koláží a asambláží – tvoří přechod k akční malbě.
Andy Warhol (*1928 †1987)
Malíř a filmový tvůrce. Po krátkém období abstraktního expresionismu přešel k pop-artu. Používal fotografický materiál z masmédií. Seriálové variace na jedno téma – kritika stereotypu, jenž přináší moderní svět. Používal techniku sítotisku. Přenášel na plátno mnohdy fotografie. Portréty vytvářel na základě originální fotografie. Různé interpretované barvy a skvrny dávají od jednoho díla k druhému téže tváří pokaždé novou podobu.
Roy Lichtenstein
Obrázkové seriály na způsob komiksu – monumentální formáty.
George Segal
Sochař. Odléval skutečné lidi v současném oblečení do bílé sádry a zasazoval je do reálného prostředí (autobus, budky, pokladny apod.)
Anglický Pop-Art
Richard Hamilton
Jeho koláž z r. 1955 „Co vlastně dělá naše dnešní příbytky tak odlišnými a tak sympatickými?“ se stala programovým obrazem hnutí – rozmanitý materiál, určité životní prostředí, přeplněné symboly a stopami lidské aktivity.
Happening
Z historického hlediska je Happening již záležitost Dadaismu – vyvolávání až šokujícího pocitu absurdity. Je to improvizovaná umělecká tvorba, kde se počítá s aktivní účastí diváka, který se často podílí i na výsledku díla. Happening vznikl v 60. letech 20. stol.
3
Nový realismus
Tento směr byl založen francouzským teoretikem a kritikem Pierrem Restanym. Nový Realismus se snažil zaznamenat sociologickou realitu bez jakéhokoli polemického úmyslu.
Yves Klein
Vytvořil odlitky těl jeho přátel a otisky nahých ženských těl v modré barvě.
César
Francouzský sochař. Tvořil s fantazií plnou humoru. Pracoval s lisem na kovy. Vycházel z běžných předmětů denního života, aby jim dal v jiné souvislosti nový obsah.
Nová figurace
Výtvarné projevy malířské i sochařské figurálního zaměření vznikají v 50. a 60. letech 20. stol. jako reakce na předchozí abstraktní umění. Umělci se vracejí k předmětnému zobrazování objektu reálného světa, ale lidská postava je krutě deformována.
Francis Bacon
Anglický malíř. Jako předlohu využíval fotografie, filmy nebo reprodukované obrazy. Stěžejním tématem jeho obrazů jsou existencionální pocity, osamělost lidské existence apod. K významným pracím patří Cyklus Papežů – postavy v různých fázích pohybu.
Hyperrealismus
Od začátku 70. let 20. stol. se začal prosazovat malířský směr, usilující o co nejostřejší a nejpřesnější napodobení skutečnosti, překonávající dřívější projevy naturalismu a realismu. Využívá fotografie jako důležitou součást tvůrčího procesu. Objevují se fotograficky přesné figurální motivy, s nimiž může umělec díky technické rafinovanosti manipulovat. Často si malíři promítají na plátno diapozitivy, které jim pak tvoří předlohu pro malování.
Konceptuální umění
Umělecký směr, který záměrně vzdává materiální realizace a vyjadřuje se formou návrhů, skic a projektů. Důraz je kladen na myšlenku, koncept, ne už tolik na realizaci – může existovat jen v projektu.
Cílem je aktivovat vnímatelnou obrazotvornost, komunikovat s divákem, dávat mu podněty k zamyšlení a jednání. Výtvarníci, kteří budují svá díla v přírodě, se nazývají Landartisté a jejich umění Land-Art. Jejich díla jsou trvale neudržitelná, proto zde důležitou roli hraje fotografie, která plní funkci jednak podnětu, impulzu, jednak dokumentu, který má být východiskem další tvorby.

Žádné komentáře:

Okomentovat