Řecké umění dalo přímý základ naší evropské umělecké kultuře. První řecké obyvatelstvo byli Achájové (název přijat od Homéra), přišli kolem roku 2000 př. n. I. z Balkánského poloostrova a podrobili si domácí obyvatelstvo. Hlavně Dórove a lónové vytvořili řeckou vzdělanost. V oblasti umění museli Řekové začínat od počátku i své dějiny počítali od první olympiády r 776 př. n. I.
Náboženství (polyteistlcké, antropomorfní) vznikalo ze starých mytologií Sídlem bohů byl Olymp.
Periodizace řeckého umění:
1. Doba archaická (od 8. až do 1. pol s. stol př. n. I.)
2. Doba klasická (5. - 4. stol. př. n. I)
3. Doba helenistická, pozdní (4 - 3. stol př. n. I.)
Architektura
Řád dórský-vyvinul se na Peloponésu, nejranější památky pocházejí ze 7. stol. Př. n. I. Proporčně je ze všech řádů nejprostší a nejhmotnější, proto se mu už v antice říkalo řád mužský. Sloup je zúžen nahoru a je kanelován (tj. svisle žlábkován). Dórský sloup nemá patku a jeho hlavice je tvořena dvěma základními prvky - jsou tam echinus a abakus. Sudý počet sloupů nese vodorovný architráv, na němž spočívá nízký trojúhelníkový štít. Kladí je zdobeno triglyfy (tj. kamenná deska v dórském vlysu - prostoru mezi koncem sloupu a štítem střechy) a metopami (tj. součást vlysu v dórské architektuře, obvykle zdobená reliéfem a střídající e triglyfy).
Řád iónský - vyvíjel se v řeckých osadách v Malé Asii, nejstarší památky jsou z 6. stol př. n. I. (v Athénách tento sloh střetl s tvorbou dórskou). Členění sloupů je jemnější, sloup je také štíhlejší a vyšší. Má bohatě článkovanou patku, umístěnou na čtyřhranné desce, žlábkované kanelování oddělené úzkými pásky, hlavice je již značně složitá, její polštář se spirálovitě stáčí do voluty (voluta = spirálovitý ozdobný motiv). Kladí tvoří třikrát dělený a odstupňovaný architráv, vlys s nepřetržitým reliéfem a dekorativně utvářená římsa. lónský řád byl pro svou zdobnost nazván řádem ženským.
Řád korintský - vznikl z iónského řádu asi ve 4. stol př. n. I., je nejozdobnější. Korintská hlavice vynalezená sochařem Kallimachem je vyplněna listy akantu, dekorativně členitého, hrotitého a vykrajovaného žilového listu. Římsa s konzolami bývá podložena zubořezem.
Světské stavitelství se rozvíjí až později a přejímá prvky chrámové Jedná se o tyto druhy staveb:
a) Stavby pro veřejné hry - amfiteátry (hlediště divadla otevřené, upravené na svahu a půlkruhovité, stupňovité), Dionýsovo divadlo v Athénách, divadlo v Epidauru, odeiony (krytá divadla pro hudební slavnosti, měly vzhled menšího divadla s polokruhovým stoupajícím hledištěm, stropy z cedrového dřeva), stadiony (určené pro závody v atletice, závodní dráhu měly v podobě obdélníku o délce asi 180 m, zakončeného na jednom konci půlkruhově, na druhém přímou linií, nejskvělejší ve starověku byl stadion v Athénách, na němž se také konala první olympiáda r. 1896), hipodromy (pro koňské závody, zvětší byl v Athénách)
b) Gymnasion a palestra - v nich se soustřeďovala tělocvičná a časem i duševní výchova mužské mládeže, vedle sportovní přípravy pro závody se tu pěstovala zdravotní gymnastika a výcvik pro vojenskou službu, gymnasion - původně volné prostranství, opatřené stromovým Cl trávníky, později bylo obklopeno i sloupovými síněmi, ve 4. stol. př. n. I. vyrostla gymnasia v
3
monumentální stavby - nádvoří obklopené sloupovou síní, za níž byly rozmanité místnosti šatny, koupelny, místnosti na trénink, bufet apod.
c) Stoa - sloupové síně pro řečníky, byly to kolonády či krytá loubí, které vroubily náměstí nebo ulice, bývaly též u gymnasií, sloužily také k promenádě a schůzkám občanů i obchodním účelům
d) Soukromé domy (paláce) - komplex budov seskupených kolem ústřední stavby, dvory s fontánami a zahradami, kolem seskupeny obytné pokoje mužské a ženské, reprezentační sály a místnosti hospodářské, budovalo se spíše do šířky než do výšky
e) Náhrobky a památníky - zejména v době helenistické byly oblíbeny hroby mající podobu chrámečků
Nejdůležitější památky doby archaické
a) V řecké tvorbě maloasijské, kde logicky převládá iónský řád, je asi nejznámější stavbou jeden ze sedmi divů světa - Artemidin chrám v Efesu. Artemis, dcera Diova a dvojče Apollonovo.
b) V Řecku jsou významné zbytky chrámů v Olympii (Olympia - posvátné místo na západě Peloponésu, kde vyrostl bůh Zeus; jeho kult nahradil kult původního vládce Pelopa, jenž přišel z Frygie.
c) Na ostrově Aigina (v Saronském zálivu proti Athénám) byl vybudován kolem r. 500 př.n.l. chrám zasvěcený bohyni Afaii
d) Ve středu Athén (leží v attické rovině, na jihu jsou otevřeny k moři, nacházejí se asi 5 km od moře) je vrch Akropolis, vysoký 156m. Když se v 2. Tisíciletí př.n.l. do Athén přistěhovali lónové, střediskem jejich moci byl opevněný hrad na Akropoli
Nejdůležitější památky doby klasické
a) V Athénách na Akropoli vznikly nové významné stavby. Byl to především Parthenon, nejvýznačnější řecky chrám postavený v letech 447 - 432 př.n.l. z mramoru. Je nejdokonalejším výrazem klasické architektury.
b) Chrám zasvěcený bohyni Athéně vyzdobil slavný sochař Feidias. Vytvořil sochu Athény Parthenos ze slonoviny a zlata (výška 10 m, podstavec 2 m)
c) Mezi lety 437 - 432 př.n.l. dal Periklés postavit na západní straně Akropole nejkrásnější světskou stavbu Propylaje, čili slavnostní bránu do posvátného okrsku Akropolis. Propylaje tvoří obdélný vestibul (25 x 18 m)
d) Před Propylajemi na vysoké terase stojí mramorový chrámek bohyně Vítězství, Niky Bezkřídlé. Chrám je veledílem iónského umění a nejstarším dokladem iónského stylu v Athénách.
Helenistické období řeckého sochařství
a) Toto umění, blízké baroku i naturalismu a formalismu, dalo řadu významných děl: velké množství venuší, první sochy dětí a žánrové výjevy. Feidiovi žáci dokázali harmonicky zdůraznit průsvitnost "mokrých" drapérií, jež přiléhají k tělu. To je patrné i na jedné z nejkrásnějších soch, jakou je Niké Samothrácká (P 1\ - 200; dnes Louvre, Paříš). Tvůrci těchto krásných výtvorů byli většinou sochaři z ostrova Rhodos. O stylu rhodské školy, která vznikla ve 2. stol. př.n.l., svědčí velmi slavné sousoší Láokoón a jeho synové.
4
b) K ostrovu Rhodos patří i další ze sedmi divů světa - Rhodský kolos. Jedná se o 37 metrů vysokou bronzovou sochu boha Hélia, jež byla postavena v průběhu 12 let nad přístavem Lindos (jako dík za pomoc při oblehání města).
Řecké malířství se nedochovalo.
Žádné komentáře:
Okomentovat