středa 18. května 2011

5. Umění starověké Indie a Číny

Čína
Starověké civilizace
Povodí Žluté řeky (Chuang-Che), byla už osídlena v době kolem 500 000 let př.n.l.
Od 5 000 př.n.l. – Neolitické kultury.
Keramika se vyráběla o 3 000 př.n.l. na hrnčířském kruhu (geometrický ornament). První doložený organizovaný stát vznikl kolem roku 1 500 př.n.l. jeho kultura Šang nebi Jin, nazvaná podle vládnoucích dynastií domácího původu.
Vznik městské kultury je spjatý se zemědělstvím. Centrem království Šangů je hlavní město Ao (Anjang). Král byl současně nejvyšší kněz. Nějníže stáli otroci a váleční zajatci, kteří byli pohřbívání/popravování při dokončení chrámů nebo se smrtí panovníka. Později byli lidské objeti nahrazovány keramickými figurami – hrobky – alej soch („Cesta duší“) – nejstarší zachované architektonické památky. Architektura paláců a chrámů byla ze dřeva, s typickou dvojitou střechou.
Po přijetí buddhismu se v Číně indická stúpa transformovala do několika poschoďové věže s přečnívajícími střechami, tzv. Pagody. Pod vlivem Indické kultury se budovaly i skalní hroby.
Řemeslo – kovolijectví – bronzové nádoby ze 14. – 11. stol. př.n.l., výroba masek, démonů, praků, šelem, buvolů, ptáků… Od 3. stol. n.l. se hlavním námětem stávají sochy Buddhy.
V 7. stol. – výroba porcelánu – přísně tajný výrobní postup. V Evropě až v 18. stol. v Míšni založena výroba (1710). Za dynastie Šang (1 700 – 1 100 př.n.l.) vymizela výroba hedvábí a lakové industrie – nábytek.
Konfucianismus – jeden z hlavních ideových a filozofických proudů starověké Číny, založený na učení Konfucia (552 – 479 př.n.l.). jeho učení otevřeně světu zaujímalo ke společnosti aktivní a angažovaný postoj politického a mravního programu.
Starověký stát Čchin (3 stol. př.n.l.) – sjednocení států na čínském území (221 – 206 př.n.l.) a byla postavena Čínská zeď, 400 km dlouhá.
Potom stát Chan, který na 500 let vytvořil přibližné hranice dnešní Číny – Východoasijskou velmoc.
Do roku 105 př.n.l. spadá vynález papíru.
Kaligrafie – umělecké malířství písma vyjadřující duchovní hodnoty člověka.
Malířství – znali dokonale přírodu, ale jejich tvorba je silně stylizována a podléhá jiným zákonitostem, než jaké známe z evropského umění. Nejstarší památky z malířství pocházejí z pohřební komory z dynastie Chan (206 př.n.l.).
Tušové malířství – síla výrazu dosahovaná minimem prostředků.
3
Čína
V roce 221 př.n.l. sjednotil Čchin Š’Chuang-ti – první císař země Čchin [Čin]. Aby měl jistotu, že se nikdo nevzbouří, dal založit všechny zbraně a nechal z nich odlít významné sochy.
Dynastie:
1766 – 1122 př.n.l. dynastie Šang
1100 – 256 př.n.l. dynastie Čou
221 – 206 př.n.l. dynastie Čchin
206 př.n.l. – 220 n.l. dynastie Chau
Císař Čchin si dal zhotovit armádu terakotových bojovníků, kteří ho doprovodili do záhrobí. Od roku 210 př.n.l. střeží jeho hrobku více než 10 000 vojáků a koní v životní velikosti.
Hlavními uměleckými projevy jsou keramika, porcelán, sochařství, malířství, kaligrafie a zpracování kovu. Jejich vývoj je vymezený sledem dynastií. Hledali především dokonalost a čistotou.
Rozšíření buddhismu 220 – 581 – období tří království. Monumentální sochařství, malířství a stavby chrámů. Monumentální „Sedící Buddha“.
V jeskynních svatyních, pod vlivem Indie, se staly významnou složkou sochy a nástěnné malby zachycující epizody z Buddhova života. Vyznačuje se lineárností, postavy jako by se vznášely v prostoru.
Nejvýznamnější malíř byl Ku Kchaj-č (317 – 420) – malby na hedvábném svitku, zobrazil příběhy z každodenního života např. „Napomenutí vychovatelky dvorních dam“.
Za dynastie Tchang (618 - 907) malby využívané k výzdobě chrámů, paláců a hrobek.
Písmo
Znakové písmo: Piktogramy (obrázky věcí)
Logaritmy (značky slov)
Ideogramy (obrazná vyjádření pojmů)
Vývoj písma – znakové písmo bylo velmi náročné na naučení; vysoký počet znaků (až 10 000 znaků) mohla zvládnout jen výsadní vrstva, která si i tímto způsobem snadno udržovala výlučné postavení kulturní i politické elity.
Nejstarší čínské písemnosti z doby dynastie Šang před více než 3 000 lety. Nápisy byly nalezeny na želvích krunýřích a zvířecích kostech, které sloužili k věštění.
Čínské písmo – jiný systém, nepoužívají písmena abecedy, ale znaky. Každý znak představuje nějaké slovo nebo pojem. Čínské písmo se skládá z více než 40 000 různých znaků. Každý znak se skládá z několika tahů štětcem, které musejí následovat v předepsaném pořadí.
Výroba papíru
Před vynálezem papíru psali na tenké bambusové proužky, které svazovali dohromady. V roce 105 došlo k významnému objevu – výroba papíru. Úředník jménem Cai Zun povařil útržky hedvábí, stromovou kůru a bambus a vzniklou směs rozdrtil na kaši.
4
Vynálezy a objevy
Kompas, seizmograf, který jim pomáhal zjišťovat zemětřesení. Z oceli vyráběli zbraně a kvalitní zemědělské nářadí – radlice pluhů, motyky a trakaře.
Akupunktura – léčebná metoda používaná už v roce 1 500 př.n.l. Číňané znali princip krevního oběhu v lidském těle již ve 2. stol. př.n.l., zatímco v Evropě je známo teprve od 16. století.
Náboženství
„Tři cesty myšlení“ – konfuciánství, taoismus a buddhismus. Všechny nabízejí způsob, jak dosáhnout harmonie, podle Číňanů nejvyšší ctnosti.
Konfuciánství – učí, že dodržení pravidel správného chování vede k míru a dává přednost organizovanému státu.
Konfucius – nejznámější čínský myslitel – filozof (552 – 479 př.n.l.). učil, že každý musí znát své postavení v životě. Děti musejí ctít a poslouchat své rodiče, podobně se musejí ctít i ostatní autority .
Taoismus – kniha o cestě a síle (Tao-Te-Ťing). Je připisována starému mistru Lao-C – historicky neprokázaná postava. Legendou starého mistra je učení o přirozené cestě jako nejvyšším zákonu bytí. Taoisté stavěli svůj ideální svět v protikladu státotvornému konfucianismu na zdůrazněném individualismu, návrat k přirozenému řádu věcí a k přírodě.
Lao-C’ – legendární zakladatel taoismu, je často zobrazován při jízdě na vodním buvolovi, aby se zdůraznilo jeho sepjetí s přírodou. Narodil se přibližně ve stejné době jako Konfucius. Mistr Lao-C’ učil, že lidé jsou součástí přírody a měli by s ní žít v naprosté harmonii. Taoisté podrobně sledovali pohyby zvířat a sestavili podle nich cvičení stínového boxu, dodnes v parcích provádějí ranní rozcvičku stínového boxu.
Oblíbený Taoistický bůh je divoce vypadající postava muže, který chrání rodinu před zlem. Na nový rok se věšel jeho obraz na domovní dveře, aby rodinu (chránil) po celý rok provázelo štěstí. Taoisté uctívali mnoho bohů např. vážných i hraných – jako skřítci v pohádkách, kteří mají nadpřirozené schopnosti.
Buddhismus – v 1. století přinesli z Indie také nové náboženství buddhismus. Vychází z učení Buddhy, prince ze severní Indie. Když se buddhismus v Číně rozšířil, začali mistři tesat do skalních stěn obrovské sochy Buddhy.
Indie
Povodí řeky Indus a Ganga – vznikly indické kultury – védské kultury indoevropských přistěhovalců, mnoho různých kultur, náboženských vyznání, jazyků a tradic.
Harappská kultura (asi 2300 – 1600 př.n.l.) – je už vyspělou městskou civilizací; rozdělené městské části, síť pravoúhlých tříd a ulic, se závazným rozvržením měst na citadelu a podhradí, s ustáleným formátem pálených cihel atd. Symbolem Harppatské kultury se stal obraz hrbatého býka, ale také tygra, antilopy, slona – totemová zvířata s magickou funkcí.
5
Arjové – urození příslušníci indoevropských kmenů.
Védy – obětní hymny, literární památka indoevropských národů, jejich obraznosti, legend a mýtů, např. mýtů o stvoření světa, legenda o světové potopě apod.
Architektura – buddhistické svatyně a kláštery – tesané do skal v celé říši v době císaře Ašóky. Vzniká monumentální stavba „Stúpa“ ve tvaru kupolovité mohyly, která představuje vesmír a dosedá na krychlovou základnu – symbol země, je obehnána kamennou balustrádou „védikou“, před níž je postavena slavnostní prána – Tórana = bohyně sochařsky zdobená výjevy z Buddhova života a jeho učení.
Sochařské umění – realismem překvapují sošky mužské torzo, ženské torzo, hlava Buddhy – zobrazení Buddhy, milenci – erotické náměty.
První vlastní indické umění se objevilo v Maurjském období, asi 300 př.n.l. založeno na novém náboženství – Buddhismu.
Ašóka – císař přikázal vytesat své edikty do kamenných sloupů – výtvarná díla. Vyniká lví hlavice (240 př.n.l.) čtyři lvi obrácení do světových stran představují všeobecné přijetí Buddhova učení. Podoba této krásné hlavice byla převzata do státního znaku Indie.
Hinduismus
Je nejstarší existující náboženství na světě. Jeho počátky spadají do doby asi 4 000 lety, kdy Indii obsadili Nomádi ze střední Asie. Nomádi s sebou přinesli své náboženství a přijali také prvky víry starousedlíků. Z této směsi se vyvinul hinduismus. Nemá žádné ustálené učení ani jednotné obřady. Většina hinduistů věří, že všechno je součástí jedné pravdy zvané bráhman. Kněží jsou Bráhmani. Uctívají mnoho bohů v různých podobách, také věří v reinkarnaci – že se zemřelý znovu narodí v jiném těle. Dva nejoblíbenější bohové jsou Šiva a Višnu. Višnu je ochráncem světa. Šiva je bůh, který ničí nevědomost. Množství jeho paží symbolizuje jeho moc.
Kastovní systém
Hinduisté rozdělovali lidi do čtyř hlavních společenských skupin – kast:
1. Kněží
2. Bojovníci
3. Obchodníci a rolníci
4. Služebnictvo
Buddhismus
Siddharta Guatama – narozen v 6. stol. př.n.l., severní Indie, byl hinduistický princ. Rozhodl se, že se vzdá všeho, co má a bude zkoumat, proč je život tak těžký. Siddharta putoval po Indii mnoho let, až se mu jednoho dne dostalo osvícení při meditaci. Pochopil, že utrpení je všude na světě, že pochází z touhy vlastnit. Až člověk nebude chtít cokoliv vlastnit, přestane trpět. Předepsal osm „pravých způsobů myšlení, jež lidem pomohou vstoupit do stavu blaženosti zvaného nirvána.“ Siddharta měl brzo mnoho následovníků. Říkali mu Buddha, což znamená osvícený.
Jeho učení – buddhismus – se šířilo z Indie dále na východ Asie. Jedním z nejslavnějších vyznavačem buddhismu v samotných počátcích byl ve 3. stol. př.n.l. indický císař Ašóka – ve vesnici Sáňčí dal
6
postavit kupolovitou stavbu zvanou stúpa – což znamená pahorek. Říká se, že svatyně uchovává část ostatků – po spálení Buddhova těla. Stúpa představuje nirvánu – osvobození duše od utrpení.
Buddhistické chrámy
Buddhističtí mniši vytesali útesů řeky Bamijau v Afganistanu zvláštní klášter – nespočet jeskyň spojili tunely. Vytvářeli nádherné obrazy a řezby včetně obrovské sochy Buddhy.

Žádné komentáře:

Okomentovat