Umění starověkého Egypta
• Vyspělá kultura; stará řecká a římská kultura převzala prvky z egyptské kultury.
• V povodí Nilu v délce 2.000 km
30 dynastií faraonů:
5000 – 2700 př.n.l. Předdynastické období – Archaické
2700 – 2200 př.n.l. Staré říše
2200 – 1500 př.n.l. Střední říše
1500 – 1000 př.n.l. Nová říše
Stará říše
Velká etapa faraonského Egypta. Hlavním městem byl Mennofer.
Pohřební architektura – hroby už neměly podobu podzemních jeskyní, ale staveb pod širým nebem. Dva různé typy pohřebních staveb:
Mastaby – hrobky vyšších úředníků, kamenné stavby z pečlivě přitesaných kvádrů, obdélníkové základny, podoby komolého jehlanu s úzkým vchodem.
Pyramidy – monumentální hrobky faraónů, nejdříve stupňovité (asi se vyvinuli postavením několika mastab na sebe a potom v podobě obrovských pravidelných jehlanů o čtvercové základně). Typické hroby faraonů staré říše v Dolním Egyptě. Prvním příkladem je Džóserova pyramida v Sakkáře – je stupňovitá – 7 mastab na sebe navršených (výška 60 m – autorem pyramidy byl Imhotep – architekt a lékař faraona Džósera). Dále pyramida Chufewova (Cheopsova) – 146 m, nejvyšší pyramida.
Faraonův hrob z prvních dynastií měl tři prvky:
1. Vlastní pyramida se svažitými stěnami usnadňujícími výstup zesnulého k Rédovi,
2. Chrám na úpatí pyramidy, kam se ukládaly sochy panovníka (chrám dvojníka),
3. Chrám pro očistné mumifikační obřady, umístění v údolí a spojený s pyramidou cestou.
V sousedství pyramid v Gíze se tyčí obrovská Sfinga s lidskou hlavou – dlouhá 70 m a vysoká 20 m. je patrně symbolem krále Raachefa – jehož pyramida stojí poblíž.
Vedle pyramid se nacházejí chrámy – kult mrtvých. Faraon měl být uctíván po své smrti jako bůh. K chrámům vedla alej obrovských sfing (zvířecí tělo s hlavou ženy).
Střední říše
Zhroucení Staré říše – potom sjednocení dolní a horní části Egypta, hlavním městem se stává Wéset (Théby), kult boha Amona. Dnes se poblíž nacházejí komplexy Luxor a Karnak.
Sochařství střední říše – zvláštní charakter je dán změnami v oblasti náboženské víry, velký vliv boha Usíra – podsvětního božstva – atmosféra smutku.
Malířství – kolorované kresby; typické znaky: zdánlivá strnulost, neživost a idealizace objektů. Vypráví o světě lidí, faraonů a bohů – ornamentálním písmem, hlava a končetiny jsou malovány z profilu, trup a oko ze předu. Tato konvence se úzkostlivě dodržovala.
3
Umělecké řemeslo
• Luxusní charakter šperků, nábytku a bytových doplňků, tkanin a skla – vysoká životní úroveň vládců,
• Nábytek – druhy a podoba jako dnes, ale více zdobené, byl často intarzovaný, vyřezávaný, zdobený zlacením i doplňky z drahých kamenů,
• Výroba skla, perel, nádob, figurek,
• Zrcadla s držadlem ve tvaru sloupku nebo dívčí postavy.
Nová říše (1580 – 1085 př.n.l.)
Vnesena do architektury změna: Hypogéa (hrobky tesány do skal). V Thébách bylo zbudováno Údolí králů a královen, dalo se lépe střežit. Přesto všechny královské hrobky, až na Tutanchamonovu, byly vykradeny. Areály určené k pohřebnímu kultu se však dál stavěly pod širým nebem (pohřební chrám královny Hatšepsovety v Dér El-Bahrí).
V období nové říše byly vyzdobeny a přestavěny sluneční chrámy a Karnaku a Luxoru.
Chrámy byly mohutné kamenné konstrukce geometrických tvarů, sloupy oddělovaly jednotlivé místnosti a dvory. Hlavice sloupů měly tvar lotosového nebo papyrového květu. Dvory zdobily obelisky – čtyřhranné sloupy s nápisy a reliéfy. K chrámu vedla alej s mohutnými kamennými sochami. Reliéfy, nástěnné malby a malby na papyrech mají charakter vyprávění, scény jsou řazeny v horizontálních pásech.
Ramessii (XIX. Dynastie) dal vybudovat v Abu Simbelu stavbu uspořádanou podle podélné osy a vyzdobenou podle nových ikonografických kánonů zveličujících královninu postavu.
Umělecká řemesla – reliéfy, malířství, sochařství, zlatnictví, hierarchická perspektiva, zdobení figur z profilu, malba se používá k výzdobě sarkofágů a na stěnách chrámů a hrobů.
Pyramidy byly úzce spojeny s bohem slunce Raa a symbolizovali tím úzké spojení panovníka s jedním nejuctívanějším egyptským bohem.
Nástěnné malby – přesná kresba, začíná zobrazování krajiny, obrysy těl se vyznačují půvabem a elegancí.
Literatura mrtvých – náboženské magické texty – přechod na onen svět – naučná literatura a různá proroctví, důraz na tradici a úcta k řádu.
Egyptské sochařství
Zpodobení reálné osoby idealizovanou výtvarnou formou portrétní sochy IV. Dynastie.
Dvě unie sochařství:
1. Monumentální
2. Realistická
Sochy bohů a faraonů monumentálních rozměrů byly vytesány z nejtvrdšího kamene žuly nebo dioritu. Představovali nehybné sedící nebo stojící postavy.
Měděné sochy faraonů se stávaly snadnou kořistí nebo byly ukradeny a rozlity.
4
Architektura Egypta
Na území Dolního Egypta se zachovala asi stovka různě velkých pyramid. Dokládají vynikající technické znalosti tehdejších architektů. Jsou orientované podle světových stran. Pyramidy mají uvnitř chodby, větrací šachty a falešné hrobky, aby zmátly vykradače hrobů.
V Horním Egyptě (Nová říše) poblíž Vésetu – skalní hrobky, kde vchody byly maskovány zavalenými balvany (nevykradený hrob Tutanchamona – nalezené předměty patří k nejskvělejším památkám světového umění).
Stavěli se chrámy bohům nebo sloužící pohřebním obřadům. U paty pyramid byl chrám pro dvojníka spojený rampou s mumifikačním chrámem na břehu Nilu. Na horním toku Nilu se budovaly skalní chrámy (zvaný Abu Simbel), Luxor, Karnak, Vśetu. Vlastní prostor chrámu má velké nádvoří obehnané sloupovou chodbou a další sloupové místnosti – přístup měli jen kněží.
Malířství
Pramen poznání o každodenním životě (výjevy oslavující faraona, lov v bažinách, boj s nepřádeli, boj s divokou zvěří atp.). Na stěnách hrobek níže postavených – vyobrazení zemědělských prací, vinobraní, řemeslné práce, ale i hostiny, mumifikační a pohřební obřady. Malovalo se na stěny mastab a skalních hrobů, v pyramidách se malby téměř nevyskytují. Malovalo se temperovými barvami spojenými arabskou gumou a vaječným bílkem. Výjevy jsou umístěny v pásech nad sebou. Technika enkaustiky – včelí vosk a barva, malovat za tepla.
Mezopotámie
Podle Bible byla Mezopotámie kolébkou světových dějin. Je to úrodná nížina mezi řekami Eufrat a Tigris.
Bylo zde několik kultur. Nejdříve Mezopotámii obýval Asijský národ Sumerové – tvůrce mezopotamské kultury, připisuje se jim rovněž vynález písma (kolem r. 3000 př.n.l.) a to písmo obrázkové, z kterého se postupně vyvinulo písmo klínové.
Starobabylonská říše – Semitský národ Akkadové + Sumerové
Asyřané – lovci a válečníci, ovládali Mezopotámii na více než 1000 let.
1. Období Sumersko-Akadské – Starobabylonské (4000 – 1150 př.n.l.)
2. Období Asyské (…885 – 606 př.n.l.)
3. Období Novobabylonské (asi 604 – 538 př.n.l.)
Umění Sumerské a Akkadské (Starobabylonské)
Sumerové
Uctívali celou řadu bohů. Hlavní bůh Marduk, bohyně úrody a lásky Ištar; Samaš – bůh slunce a spravedlnosti.
Architektura – hliněné cihly (někdy i glazurované). Typickou dominantou města jsou vysoké stupňovité stavby, tzv. Zikkatury – na vrcholu se nacházel chrám. Zikkurat je stupňovitá, pravoúhlá
5
věž, různé stupně mají různý symbolický význam – sféry světa (podsvětí, zem, obloha apod.). Největší Zikkurat – biblická Babylonská věž. Zikkurat spojuje zem s nebem.
Sochařství – reliéfy, Naramsinova stéla.
Chammuraphiho zákoník – první zákoník světa.
Asyrské umění
Asyřané – válečníci, válečné vozy, železné zbraně. O kráse staveb svědčí palácové reliéfy a obrazy složené z barevně glazurovaných kachlíků. Scény: náboženské, slavnostní, bojové a lovecké.
Novobabylonské umění
Asýrie se rozpadala pádem Iránských kmenů.
Babylon – metropole starověku – starý zákon – nejnádhernější město na světě – středisko obchodu a duchovního života. Zikkurat E-Temen-An-Ki – babylonská věž – svatyni boha Marduka, sedmipodlažní stupňovitá věž, výška 90 m. věž byla dílem otroků, podobně jako egyptské pyramidy.
Žádné komentáře:
Okomentovat